Oslj

Za naší sestrou Karlou Florianovou, DLJ

Placeholder

Není a nikdy nebylo mnoho manželských párů členy Řádu sv. Lazara. Vzácnou výjimkou byl sochař, malíř a restaurátor Jan Florian, KLJ (1921-2007) ze Staré Říše se svou paní Karlou, rozenou Křemečkovou DLJ (1942 – 2019) ze Žarošic. Početný rod Florianů, do kterého se paní Karla přivdala, patří dodnes k rodům reprezentujícím kulturu na Českomoravské Vysočině. Vydavatelství Dobré dílo, založené otcem Jana Floriana Josefem Florianem, vydávalo díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii. (L. Bloy, F. Kafka, J. A. Barbey d’Aurevilly, K. J. Erben, J. Zeyer, J. Deml, G. K. Chesterton, J Zahradníček…) Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek a další.

Výtvarník Jan Florian se seznámil se svojí budoucí ženou v Žarošicích v době, kdy na místní faře vyřezával kopii sochy Panny Marie Žarošské. Karla, dálkově studující výtvarné umění v Brně, byla Janem okouzlena. Záhy však stála před rozhodnutím: stát se profesionální výtvarnicí nebo uzavřít manželství s Janem Florianem se všemi závazky z toho plynoucími. Dala přednost druhé možnosti, a tak s Janem uzavřela dne 12. září 1961 sňatek a založili rodinu, ze které vzešlo 6 dětí, 3 dívky a 3 chlapci. I přes nepřízeň poměrů v tehdejší společnosti dokázala Karla s manželem vychovat své děti v katolické víře a umožnit jim potřebné vzdělání.

Tradičně spirituálně směrovaný rodinný život manželů Florianových byl v komunistické totalitě postaven na okraj společnosti, což rozhodlo o dalším nasměrování rodiny Florianových, žijících ve velmi skromných podmínkách. Přesto svým umem, pracovitostí, poctivostí si Jan a jeho žena Karla získali renomé v uměleckém světě. Věnovali se především zakázkám sakrálního charakteru a restaurování cenných soch a obrazů. Jejich práce byla v odborných kruzích vysoce ceněna. Paní Karla se na společných zakázkách podílela významnou měrou, sama malovala a navrhla několik vitráží.

Důležitou roli sehrály kontakty s katolickým klérem

Jan Florian udržoval kontakty s ilegální společností lazariánů, reprezentovaných tehdy Dr. Jiřím Suchánkem, který zastupoval exilové vedení ČVP vedené Karlem VI. knížetem ze Schwarzenbergu. V roce 1973 z pověření Velmistra OSLJ přijel do tehdejšího Československa na zapřenou člen pařížské řádové vlády, generální vizitátor baron von Hammer. Ten na soukromém setkání ve Staré Říši přijal v zastoupení Velmistra, F. vévody z Brissacu do Řádu sv. Lazara Jana Floriana v hodnosti rytíře KLJ.

Tehdejší činnost lazariánů v ČSSR spočívala v prvé řadě ve shromažďování a distribuci nedostatkových zahraničních léků a zdravotnických preparátů pro potřebu těžce nemocných pronásledovaných osob. Důležitou roli v rodině Jana Floriana sehrály úzké kontakty s katolickým klérem, díky nimž dokázala rodina nejen překonat osobní strádání, ale šířit kolem sebe optimismus a víru ve svobodu.

Tehdy se vlivem bezútěšné společenské situace a za vydatné podpory svého manžela paní Karla rozhodla pro vstup do našeho Řádu. Rozhodnutí učinila tehdy ještě in petto, de facto tak učinila až v roce 2001 v již svobodném Československu.

Častým cílem bylo poutní místo La Salette

Politický převrat v roce 1989 vedoucí k občanské i náboženské svobodě, umožnil sestře Karle věnovat se oficiálně charitativní činnosti. Zapojila se do organizované hospicové péče. Její děti dorostly a založily vlastní rodiny, což umožnilo paní Karle odjíždět na dlouhodobější charitativní pobyty do zahraničí. Častým cílem bylo poutní místo La Salette ve francouzských Alpách, několik měsíců strávila i v poutním domě Abraham v Jeruzalémě. Tam během svého pracovního pobytu uplatnila i své odborné znalosti a restaurovala fresku v kapli poutního domu. Její manžel Jan později pak pro poutní dům Abrahám namaloval obraz jejího zakladatele. I doma v ČR se Karla věnovala dobrovolnické charitativní práci, pečovala o nevyléčitelně nemocné a seniory.

Jako členka Moravské komendy se podle svých časových a později i zdravotních možností účastnila jak setkání brněnských lazariánů, tak i pravidelných veřejných přednášek o první pomoci, které pořádala každý měsíc Lazariánská pomoc receptorie Brno v Diecézním centru ve Vranově u Brna. Tehdy jsme měli možnost poznat sestru Karlu, jak jsme ji dosud neznali – jako ženu vtipnou se svérázným smyslem pro humor. Jako mimobrněnská členka se aktivně zapojila do sbírkové činnosti při organizované pomoci brněnskému Klokánku, zařízení pro děti z postižených a neúplných rodin. Jednalo se zejména o zásobování textilem, hračkami a sportovními potřebami.

Přišlo se rozloučit několik set lidí

Osud se k sestře Karle zachoval velmi tvrdě. Ačkoliv sama nezištně pomáhala zvláště onkologickým pacientům ante finem, sama se stala obětí této zákeřné choroby. Byla odvážná, svůj boj však neměla paní Karla šanci vyhrát a byla si toho plně vědoma.

Odešla z tohoto světa, zaopatřena svátostí umírajících ke svému Stvořiteli dne 16. července 2019 v kruhu svých dětí a vnoučat a s podporou mobilní specializované paliativní péče zdravotního týmu Sdílení z Telče, kde v začátcích působila jako dobrovolnice.

Rozloučení s paní Karlou Florianovou proběhlo ve středu dne 24. července 2019 ve Staré Říši. Přes úmorné vedro a žhnoucí slunce onoho dne se s paní Karlou Florianovou přišlo rozloučit několik set lidí. Její rakev zahalenou řádovým pláštěm doprovodil smuteční průvod nejprve do místního kostela Všech svatých. Náš Řád zastupovali J.E. velkopřevor a velmistr Jan hr. Dobrzensky z Dobrzenicz, emeritní velitel Moravské komendy chev. Ivan Koláčný, řádová dáma J. Tetourová a sestra řádu Martina Tesaříková. Requiem a následující poslední rozloučení nad hrobem celebrovali opat novoříšského premonstrátského kláštera a osobní přítel Florianových J.M. o. Marian R. Kosík se svým řádovým spolubratrem a staroříšský farář o. Siard Kamil Novotný, též premonstrát.

Po skončení mše svaté se smuteční hosté odebrali v pohřebním průvodu na místní hřbitov, kde byly tělesné ostatky paní Karly po příslušných církevních úkonech uloženy do rodinného hrobu. Ať naše spolusestra Karla odpočívá ve svatém pokoji a světlo věčné ať jí svítí.

R.I.P.

RNDr. Ivan Koláčný a Mgr. Martina Tesaříková